Miroslav Pešťák bloguje

Nazdar přátelé, kamarádi a i ty co tě neznám 🙂 . Z USA už jsem doma, můj slib postovat články každým kouskem cesty a zážitků se jaksi rozplynul a nezbývá mi nic jiného, než vám to tady hodně zkráceně sepsat do jednoho článku.

Jak už jste se dozvěděli z několika prvních článků, naši práci na Aljašce jsme ukončili asi po měsíci. Poté jsme přecestovali do Cincinnati, které se nachází ve státě Ohio. Zde jsme pracovali další měsíc jako „malíři“ no kdyby tohle viděl českej malíř pokojů tak řekne že jsme prasata a ne malíři… Ale co, několikrát denně jsme slyšeli, že jsme placený za kvantitu a ne za kvalitu. Nešlo o to, aby to bylo pěkně, ale aby to bylo a bylo toho za den co nejvíce. V Cincinnati jsme dělali celý měsíc, minimálně šest dní v týdnu. Až ke konci jsme si udělali drobet času na nějaké zážitky, jako byla třeba návštěva místní ZOO nebo výlet do města na prohlídku centra. S blížícím se koncem naší práce jsme stále více sháněli auto, které jsme si chtěli koupit. Jednou jsme podnikli větší výpravu po bazarech a udělali si představu o tom, co asi koupíme. Chtěli jsme si koupit větší auto pokud možno dodávku, jelikož jsme měli dost zavazadel a navíc jsme měli v plánu ušetřit nějaké dolary za motely a spát v autě. Po několika dalších dnech jsme jeli s odhodláním, a hlavně balíkem USD 🙂 , do bazaru, vybrali si auto, které splňovalo naše požadavky. Byl to van od Forda. Jeho lůžková úprava byla prvotřídní, konfort prorezlích práhů senzačně ovlivňoval cenu směrem dolů… no prostě auto přesně pro nás. Jeho konečná cena byla 900 dolarů. Po několika cvičných jízdách jsme ovládly auto s automatickou převodovkou a už jsme byli připravení vyjet na trip. Osmého záři jsme auto naplnili kuframa, zabouchli dveře a vydali jsme se z Cincinnati směr Yellowstone, kde měla být po dvou dnech naše první zastávka.

Jak se říká, nejlepší je nic neplánovat. Tak se to osvědčilo i nám po tom co jsme zjistili, že po dni jízdy jedeme nedaleko památníku Mount Rushmore. K památníku to pro nás byla jen malá zajížďka, takže jsme se zde zastavili a udělali jako vždy několik fotek, pokoupili nějaké ty pohledy a zase jsme frčeli o kus dál.

Další naše zastávka byl již zmiňovaný Národní park Yellowstone, který jsme projížděli celé dva dny. Z Yellowstonu jsme pokračovali do Salt Lake City, kde jsme navštívili solné jezero Great Salt Lake, které nás nadnášelo stejně jako u nás v Evropě Mrtvé moře. Když už jsme byli v Salt Lake City, nevyhnuli jsme se ani návštěvě olympijských sportovišť, kde Aleš Valenta vyhrál zlatou olympijskou medaili. Když už jsme byli ve státě Utah, navštívili jsme také dva nádherné národní parky Bryce canyon a Zion, oba dva tyto parky jsou úžasné a pokud někdy budete plánovat cestu po USA, určitě se těmto dvou méně známým národním parků nevyhýbejte.

Z Utahu jsme pokračovali do Arizony, kde jsme nejprve navštívili Grand canyon a poté město nočního života Las Vegas. V Las Vegas jsme vydrželi celé dvě noci a pokud by to šlo, já bych tam klidně zůstal i několik týdnů. Las Vegas si mě opravdu získalo, kdo ho jednou pozná, určitě by se tam rád vracel, stejně jako já. Noční světelné šou, hra světel, vody a hudby, prostě senzace! Z Vegas jsme se vydali na nejtěžší část cesty, přejet poušť v Death Valley, cesta to byla složitá, pro nás i pro auto. My jsme cestu přežili, ovšem naše super kára zde svůj život položila za vlast 🙂 . Naštěstí jako v celém USA, tak i tady jsme potkali super lidi, kteří člověku vždycky pomůžou. Zastavil nám jeden hodný pán, co nám nabídl, že rozbité auto od nás odkoupí na náhradní díly a ještě nás odvezl do blízkého městečka, kde bydlel. Druhý den ráno, jelikož auto se nám rozbilo večer, nám za auto dal peníze a odvezl do vzdálenějšího města, kde alespoň jel autobus. Odtud jsme autobusem pokračovali do města Bakersfield, kde jsme si půjčili auto, abychom naší cestu mohli dokončit. S půjčeným autem jsme vyrazili do Národního parku Sequoia, poté jsme projížděli při pobřeží Pacifiku s malou zajížďkou do parku Redwoods, kde rostou nejvzšší stromy světa, oproti Sequoím, které jsou nejstarší. Závěr naší cesty bylo město San Francisco, odkud jsme měli zpáteční letenku. Celé toto naše cestování trvalo přes tři týdny.

Hodně jsem to vyprávění zkrátil, ale více čtení už by vás asi unavilo… tak možná někdy v hospodě to vezmu podrobněji…