Včera jsem šel po předchozí domluvě na celodenní pracovní pohovor. Z kterého jsem musel po hodině odejít a hodně se držet abych na dotyčnou slečnu nebyl hrubý. Ale to bych předbíhal.
Na internetu jsem narazil na inzerát s pracovní nabídkou obchodního poradce (konzultanta) reklamní agentury, který hledal 3 nové kolegy do nové pobočky v Českých Budějovicích. Hned druhý den mi odpověděli na inzerát s tím jestli mohu přijít ještě v ten den v odpoledních hodinách na pohovor. Nebránil jsem se tomu a v 5 hodin jsem šel na pohovor. Možná už by se hodilo zmínit společnost, jednalo se o společnost Jobing. Do té doby jsem neměl o této společnosti tušení a jelikož jsme neměl moc času jen letmo jsem si prohlídl webové stránky společnosti, kde bylo minimum konkrétních informací. Přirovnal bych to k proslovům politiků, stránky plné odstavců textu, ale co živí společnost Jobing jsem se nedočetl.
Toho dne večer jsem šel na pohovor. Ve společnosti panovalo příjemné prostředí, sedělo nás tam celkem 5. Jak bývá zvykem všichni vyplnili jednostránkový formulář a po chvilce si nás “někdo”, pravděpodobně manažer pobočky, po jednom zval na pohovor, který netrval více jak 5 minut. Předpokládám, že všichni odcházeli s naprosto nulovými informacemi jako já, jediné co jsem věděl bylo, že mám přijít druhý den ráno na celodenní pohovor (zkoušku).
Ráno jsem vůbec netušil do čeho jdu, společně se mnou tam byli další dva, které jsem si pamatoval z dne předtím. Po chvilce si mě zavolal opět “asi nějaký manažer” do kanceláře kde bylo dalších X lidí (5-10) zde mi vybral jednu kolegyni, která se mnou bude celý den, bude mě zkoušet a zjišťovat jestli jsem ten pravý pro jejich firmu. Jo tak tenhle přístup se mi líbil
.
Slečna se jmenovala Lenka (první co mi sdělila bylo, že ve firmě si všichni tykají -další pozitivum) byla sympatická, takže jsem se těšil jak to bude probíhat. Bavila jsme se naprosto rovnocenně, zjišťovala jaký jsem co dělám a to samé mi říkala o sobě (skoro rande
). Pozvala mě do kavárny, kde jsem se pomalu začínal dozvídat co by bylo mojí náplní ve společnost Jobing, s kým firma spolupracuje, padlo pár informací i o financích a kariérním postupu. Pomalu jsem začínal chápat o co jde…
Poté co jsme opustili kavárnu a přidala se k nám ještě jedna kolegyně mi začalo docházet oč jde, chtějí ze mě udělat hnusnýho podomního prodejce! Jdeme do protějšího panelového domu a slečny jdou byt po bytu a zjišťují jaké používají mobilní operátory, vyptávají se na paušál a už je to tu, vnucují lidem paušál od Telefonici O2. Za jeden 4 podlažní dům podepsala smlouvu jedna důchodkyně, druhá díky bohu na poslední chvíli zavřela! Slečny nejen že jim neříkali pravdu, v podstatě jim lhali, Důchodkyni která utratí za kredit 500 Kč na půl roku, vnucovali “výhodnější” tarif od O2 speciálně pro důchodce s měsíčním paušálem 190Kč. Nechutné vnucování nevýhodných paušálů mě otáčelo žaludek, o to víc pokud naléhali na starší lidi, kteří tomu z pravidla nerozumí.
Nikdy v životě bych nemohl dělat podobnou práci, byť by byla báječně finančně ohodnocena! Je to nechutné a nehumální! Tenhle systém prodeje je ta nejhorší reklama, Telefonica O2 si tak hřeje hada na prsou! Když už není hanba samotným podomním prodejcům ani jejich zaměstnavateli Jobingu, tak alespoň Telefonica O2 by se mohla probrat! Jsem hrdým zákazníkem Vodafone a jsem rád, že tuto formu prodeje nepoužívají, nebo o ní tedy alespoň nevím. Nejlepší forma reklamy je taková, že se o společnosti mluví v dobrém světle na veřejnosti a mezi přáteli.
Stejné smýšlení má mnou založená skupina na Facebooku: Nesnáším domovní prodejce a podobnou havěť.















Mám stejný názor, prodejce pokaždé odbiji tím že mám paušál za 12kč (odepiš) a utratím tak 50kč měsíčně, po těch slovech se většina otočí a jde pryč. Je pravda že po koupi pda si platím ještě internet do mobilu, ale pokud bych našel lepčí paušál než mám přejdu sám a žádný pobíhající mluvka mě k tomu nepřekecá.
Přesně jak říkáš, sám si rád vyberu pro mě nejlepší tarif nebo pojištění nebo cokoliv co mě nějaký trouba nutí na ulici nebo u dveří! Nejvíc mě ale štve, že ty hovada většinou nemají ani páru o tom co prodávají a o konkurenci už vůbec ne!
neasi . jeste toleruji když vystoupim z vlaku a zastaví me banda od O2 . .ale aby mi lezli do panelaku za babickou .. fuj
Jak se říká u nás na Slovácku: “Kdo chce slopat, mosí kopat.”
Jak se na ty pacholky musí, popisuje Prisoner:
http://prisoner.bloguje.cz/612103-t-mobile-marketing-a-materske-mleko.php
Bohužel vím, o co jde. Kamarád, zrovna z Českých Budějovic, tam krátkou dobu pracoval, a co jsem slyšel, to mi stačilo. Tato a jiné podobné firmy jsou ostudou pro O2, nechápu, jak takováto firma si dokáže držet tyto podvodníky.
Lovce paušálů potkávám denně v Brně v “myší díře”, když jdu do a z práce. Za půl roku mě zkusili ulovit asi jen jednou. Zrovna dnes jsem si říkal, z jaké kategorie se ti mladí lidi (nabízeči) rekrutují a napadly mě pouze dvě skupiny – první jsou studenti VŠ, kteří si přivydělávají a druhá skupina musejí být absolutní zoufalci, kteří nemají na vytouženou práci a ruční práce jim smrdí (v naší firmě zrovna nabírají, je za to sice málo peněz a je to práce rukama, ale přesto je to pravidelný příjem).
A k podomnímu prodeji – v obci, kde jsem ještě bydlel u rodičů, je podomní prodej zakázán vyhláškou. Každýho takovýho lze nahlásit na obecním úřadě a ti se s nimi už vypořádají. Co jinýho, než podomní prodej tohle přemlouvání je? Takovou vyhlášku by mělo mít každý město a byl by klid.
čauky, nejsi náhodou ze Židenic…Dík za odpověď
Náhodou ne.
to je škoda… hledam svou rodinu vim, že jsem bejvala Fasurová a ještě nějaké info
Vyuzivam O2 a jsem velice spokojen. Vnucovanci me ale taky pekne stvou. Potkavam se s nima na ulici v lete nebo pred vanocema nebo jak maji nejaky akce i vickrat za den a nestacim to odhanet. V M.Laznich lezou i do baraku ze zacatku jsem s nima i diskutoval a poukazoval na neserioznost ted uz je rovnou vyhazuji. Nejhorsi je to ze maji i nektere neurvale “lapace” na svich linkach a kdyz neco potrebuji hned by me kvuli provizi zrusili neco co uz mam sjednane s tou samou firmou ale z jinym “pikolikem”. Je to pravda jednani HNUS… Kdyz zarizuji jakou koly zmenu delam to pisemne.
Inter Gate Europe, SaveMaxx a další s.r.o nebo a.s. co Vás pozvou na pohovor a máte chuť je zmlátit. Nejlepší přiklad demagogie –
pobočka firmy = plastový stánek v supermarketu
Prodeje kreditek, parfémů a dalších nevýhodných a předražených blbostí mě už začíná jako zákazníka otravovat – nakopal bych je doprdele.
Když mi na ulici nutí paušál, buď jim s úsměvem řeknu “jaký mám tarif? Co je vám po tom, já se s vámi o tom bavit nebudu,” přičemž ani nezpomalím a ani se na ně nepodívám. Někdy řeknu – mně platí telefon firma, já to neřeším, a taky se na ně ani nekouknu. Vůbec se s nima nedávejte do řeči, nechci, nechci, nemám zájem, sbohem. A kdyby mi zazvonili u dvěří, tak sjedou schody po prdeli. A to jsem jim prosím taky jednou nalítla s prací, každopádně jsem se celej den pěkně bavila a dodnes dávám historku z kanceláře plný bláznů k dobru v hospodě